Education and Science

Vídeňská univerzita Wirtschaftsuniversität v parku Grüner Prater je nejen jedním z největších projektů novostavby ve Vídni, ale také milníkem v rakouském vzdělávání. Celá univerzita, která byla postavena ve spolupráci se společností Bundesimmobiliengesellschaft, je navržena jako kampus a obsahuje různé budovy, na jejichž plánování se podílelo šest architektonických kanceláří z celého světa: Zaha Hadid se svojí kanceláří v Hamburku, Peter Cook z londýnského studia Crab, kancelář NO.MAD Arquitectos z Madridu, katalánská architekta Carme Pinós, japonský architekt Hitoshi Abe a Laura Spinadel z vídeňské kanceláře BUS. Nespoutaným a pestrým výsledkem je hravá soudobá architektura.

Kampus vědomostí
Centrem téměř devítihektarového kampusu je Library & Learning Centre (LLC) dle návrhu architektky Zahy Hadid. Se svými špičatými rohy a odvážnými liniemi připomíná expresivní budova, která se vpředu naklání nad prostranství před budovou, ne náhodou futuristické velitelskou centrálu. Také uvnitř dominuje vzhled kosmické lodi s dramaticky se svažujícími stěnami, zaoblenými hranami a dlouhými úzkými lávkami, které se táhnou z jednoho konce místnosti na druhý. Po stranách centra LLC jsou umístěny většinou černobílé hladké kancelářské a institucionální stavby. Nápadné jsou naproti tomu centrum Teaching Center (TC) zahalené do oceli Corten a červeno-oranžovo-žlutý komplex institucí dle návrhu Petera Cooka. Heterogenní rukopis šesti projektujících architektů byl výzvou také pro projektanty osvětlení. Na jedné straně platilo, že koncept osvětlení se přizpůsobí příslušnému architektonickému duchu, bude místy klidnější a místy živější, na straně druhé však bylo nutné snížit počet výrobků z důvodu jednoduchého a efektivního facility managementu na minimum. Celkem bylo použito cca 12 000 svítidel, například závěsná svítidla, skryté fabiony a četná individuální světelná řešení, a sedm kilometrů světelných pásů.

Celý kampus, který v současnosti poskytuje přístřeší pro zhruba 23 000 studentů a 1 500 zaměstnanců, byl vybudován jako takzvaná "zelená budova". Sem patří také vybavení efektivními a udržitelnými svítidly, jako jsou například světelná linie SLOTLIGHT II, závěsné svítidlo CLARIS II a LED svítidla série PANOS INFINITY. Kompletní osvětlení ve všech budovách ovládá sběrnicový řídicí systém KNX, přičemž na schodištích a v sanitárních zónách jsou použity detektory pohybu a v kancelářích je instalováno řízení světla v závislosti na denním světle. V porovnání s konvenčními řešeními potřebuje tato kombinace v běžném provozu daleko méně energie.

Zvláštností zakázky bylo, že firma Zumtobel fungovala u tohoto projektu nejen jako prodejce a dodavatel, ale také zajišťovala kompletní montáž, a to ve formě pracovního sdružení se čtyřmi elektroinstalačními firmami.

Zumtobel. The Light.

V novém výzkumném zařízení nazvaném „:envihab“ prověřuje a zkoumá Institut zdravotnictví pro letectví a kosmonautiku Německého centra letectví a kosmonautiky (DLR-Institut) kromě účinků stavu beztíže i fyziologický účinek světla na člověka. Obojí je zajímavé nejen z hlediska cestování do vesmíru.

Bezprostředně vedle letiště v Kölnu (Kolíně nad Rýnem) začínají nekonečné dálky kosmu – startovací rampy zde však nenajdete, protože cestování na oběžnou dráhu a dál zde probíhá přímo na zemi. Zde v Institutu zdravotnictví pro letectví a kosmonautiku Německého centra letectví a kosmonautiky se simuluje, jak se projevuje delší pobyt na palubě kosmické lodi. V ohnisku výzkumníků je především stav beztíže, vyvolávající komplexní fyziologické změny – ať už regresi svalů či kostí.

Učíme se z vesmíru
Pro studie takového druhu je nyní k dispozici zcela nový výzkumný prostor, tzv. „:envihab“, chráněný a zajištěný do délky roztaženými, vznášejícími se stavbami
s bílou, perforovanou fasádou, stojící přímo naproti staré budovy institutu na pozemku institutu DLR. Pojem „:envihab“ je vytvořeno z „environment“ (prostředí) a „habitat“ (lokalita), zde probíhá výzkum jako „Studie klidu na lůžku“, test trvající až tři měsíce, který od probandů vyžaduje jediné: zůstat v posteli. Toto zadání je tak striktní, že probandi jsou např. do sprchy voženi na speciálních lehátkách. A hlava se neustále nachází níže než nohy, lehací plocha je nakloněna o šest stupňů – tato poloha je velmi vhodná k tomu, aby byl nasimulován stav beztíže, říkají výzkumníci.

Jen pro tuto „Studii klidu na lůžku“ je v centru „:envihab“ k dispozici připraveno dvanáct pokojů pro probandy, doplněných o zmíněné prostory s lehací sprchou, speciální váhy, kompletní kuchyní a společenskou místností. Ta sice není pro trvalé ležení nutná, dobrá však pro izolované studie ve skupinovém měřítku, které mají imitovat dlouhé cestování vesmírem.

Čtyřiadvacetihodinový rytmus
Ve spánkové a fyziologické laboratoři centra „:envihab“ jde i o velmi pozemská témata. Zkoumá se zde například účinek práce na směny, nedostatku spánku nebo nepravidelné pracovní doby – a také vliv světla. Čtyřiadvacetihodinový rytmus denního světla definuje fáze bdělosti a fáze spánku u člověka – receptory v sítnici registrují změnu krátkodobých podílů světla a řídí tím únavu přes produkci melatoninu. Ve spánkových laboratořích lze tento rytmus cíleně přesunout nebo zcela přerušit – a přitom pozorovat účinky na momentální stav, zdraví a výkonnost. difúzní a variabilní světlo k tomu nutné dodávají světelné stropy poseté v místnostech pro probandy za tímto účelem LED bodovkami, však nejen v nich, nýbrž i tam, kde jsou testovací osoby vyšetřovány pomocí přístrojů pro pozitronovou emisní tomografie (PET-MRT).

Společně s Institutem DLR vyvinula společnost Zumtobel modulární světelný strop, jehož LED prvky CIELOS dokáží exaktně a dynamicky vytvářet přes řízení LIETEN barvy světla i jas. Díky tomu lze ztlumit jas postupně a bez chvění až na minimální hodnotu a libovolně variovat barevné spektrum RGB. Nízká konstrukční výška, dlouhá životnost a aspekty údržby představovali další argumenty pro světelný strop ve verzi LED.

Poznatky těchto čtyřiadvacetihodinových studií mají vyzkoumat nejen vzájemné působení světlo na duševní stav člověka, nýbrž také jasně znázornit, jak musí být světlo uzpůsobeno, aby předcházelo nebezpečné únavě na pracovištích či snížilo účinek pásmové nemoci.

Osm výzkumných modulů
Budova „:envihab“ samozřejmě nesestává pouze ze spánkové a fyziologické laboratoře. Pod jednou střechou je zde celkem umístěno osm výzkumných modulů. A to je myšleno zcela doslovně, protože architektura byla založena na principu Haus-im-Haus (dům v domě). Všechny moduly a velké auditorium stojí jako separátní objekt pod střešní konstrukcí, která určuje vnější účinek budovy a je vlastně více než jen střechou. V ocelové nosné konstrukci se totiž nachází celá technická infrastruktura budovy. Zvláštní trik, neboť takto se zdá být interiér velký 3.500 čtverečních metrů zařízený jako spíše atypický pro výzkum než jasně členěný.

Budova „:envihab“ si stojí i za novým sebepojetím výzkumu – pracovalo-li se doposud raději v čistě funkčních uzavřených výzkumných prostorách, hraje naopak dnes účinek na veřejnost stále větší roli. Vedle vnějšího se tato změna paradigmatu především uvnitř. Ze vstupu na úrovni terénu se dostaneme přes široké a příjemně vytvořené schodiště dolů do velkorysého vstupního átria. Se svým velkým auditoriem se 150 sedadly a gastronomickou infrastrukturou je toto místo koncipováno jako místo pro externí akce. I když se nyní nachází úroveň podlahy pod zemí, překvapí celkový vnitřní prostor velkým množstvím denního světla, které je daleko více než po obvodu běžícím skleněným pásem mezi podlahou a střechou zajištěno celkem šesti světlíky, které pronikají na různých místech vertikálně do budovy a vytváří tak propojení s oblohou, zcela ve smyslu centrální myšlenky institutu DLR, kterou zde takto architekti šikovně interpretovali.

Veřejné využití se zde snáší s citlivým základním výzkumem jen velmi podmíněně, a to funkční separací obou prostor formou dělicí stěny. Protože je však skleněná, je možné prostor prožívat v celém jeho objemu se všemi jeho jednotlivými moduly.
V centru se díky tomu nachází válcový modul s masivním betonovým ostěním, v jeho útrobách se otáčí centrifuga s krátkým ramenem. S její pomocí se zkoumá, zda lze zvýšenou gravitaci cíleně použít jako protikonstantu ke zdravotním rizikům beztíže. Prozatím se vše točilo okolo dlouhodobých pobytů v kosmu, výsledky však přinášejí nyní i nové poznatky pro oblasti léčby osteoporózy, svalové atrofie či onemocnění krevního oběhu. O přilnavost k zemi je tedy postaráno.

Zumtobel. The Light.

 

Nová budova pro výzkum s požadavky na využití, které snad nemůžou být rozmanitější: Takový úkol optimálně vyřešili architekti Lepel & Lepel z německého Kolína v návrhu pro Výzkumné centrum pro výzkum a další vývoj motorové techniky pro RWTH Aachen. Od samého začátku se projektanti rozhodli pro prostorové oddělení funkcí výzkumu a správy/výuky. Navrhli dvě kontrastní stavební tělesa, která reflektují různá využití v prostorovém a technickém ztvárnění.

Zakřivená administrativní stavba s půdorysem ve tvaru Z poskytuje maximální interiérovou flexibilitu. Protože dnes již víme, že se požadavky na provoz správy a výuky mohou v budoucnosti změnit, umožňuje nosná konstrukce o velkém rozpětí různé rozdělení prostorů. Obvodové fasádní pásy zdůrazňují horizontální dělení a univerzální využitelnost budovy.

Plochy prosklené v každém podlaží od podlahy až ke stropu umožňují pronikání denního světla do interiéru ze všech stran a zajišťují tak rovnoměrné osvětlení kancelářských ploch. Pro doplňující osvětlení pracovišť umělým světlem hledali architekti řešení, které jednak podporuje požadovanou flexibilitu pro rozdělení ploch a dále se hodí k formálnímu, redukovanému designu budovy. Společně s kanceláří a∙g Licht z Bonnu našli architekti u systému ECOOS produkt, který dokonale splňoval všechna požadovaná kritéria. Stavebníky přesvědčily vedle vysoké kvality světla především také z dlouhodobého hlediska nízké provozní náklady.

V naprostém protikladu se přitom prezentuje centrum pro testování motorů jako introvertní, dlouhé halové stavební těleso. Fasáda z tmavého pohledového betonu s jen úzkými okenními štěrbinami podtrhuje tento charakter. Interiér je striktně organizován, strukturován a přizpůsoben prostorovým a technickým podmínkám zkušebních stanic. I přes úzké okenní štěrbiny, které chrání vnitřní prostory před pohledy zvenčí, přivádějí světelné pásy ve střeše do dvoupatrové výrobní haly dostatek denního světla. Optimální osvětlení pracoviště a orientaci přitom zajišťuje systém světelných pásů TECTON. Systém TECTON, který se osvědčil v průmyslovém použití, v sobě sdružuje všechny zde potřebné prvky: Nejlepší kvalita světla i z velké výšky, flexibilita ve využití prostoru, vysoká účinnost a snadná údržba. Zvláštní výhody přináší pokrokový energetický koncept: Enormní odpadní teplo, které vzniká při testování motorů, lze využít pro vytápění budovy. Jedná se o perspektivní řešení pro účelné opětovné využití energie, které je prospěšné pro lidstvo i životní prostředí.

Zumtobel. The Light.

Melbournská univerzita (University of Melbourne) je oficiálním sponzorem pod názvem Gold Sponsor rady pro australské ekologické stavitelství Green Building Council Australia, která již od svého založení v roce 2002 přiděluje žádané tzv. zelené hvězdy „Green Stars“ ekologicky vynikajícím projektům po celé zemi. Součástí politiky této vysoké školy je snaha docílit formou každé sanace a každé novostavby v univerzitním kampusu certifikace Green Star.

Před nedávnem dokončený institut Peter Doherty Institute, který je považován na jižní polokouli za jediný výzkumný institut svého druhu, byl vyznamenán pětihvězdičkovým certifikátem „Green Star“.

„V komplexní laboratorní budově jako je tato je spotřeba proudu pětkrát až desetkrát vyšší než je tomu v obvyklých kancelářských budovách”, říká Chris White, výkonný ředitel Property and Campus Services na univerzitě v Melbourne. „Proto je u takové stavby velmi důležité přispět rozhodujícím způsobem k úspoře energie a zdrojů.“ Výsledkem je desetipodlažní vysoce moderní technická budova s 25.000 čtverečními metry užitné plochy, připojením na tepelnou elektrárnu, využitím šedé vody a zatravněnou střechou. Institut Peter Doherty Institute je konstruován tak, že spotřebuje dobře 50 % méně proudu než obdobně zaměřený objekt srovnatelné velikosti.

Projektanti, kteří vyprojektovali tuto vysoce účinnou stavbu, která je na severní straně odvrácené od slunce s dvojitou zavěšenou fasádou, jsou mezinárodně jednající architekti Grimshaw ve spolupráci s výzkumnými a zdravotnickými zařízeními specializované akademie Billard Leece. Dle možností bylo upuštěno od výrobně nákladných materiálu jako je hliník, namísto čehož bylo do stavby integrováno dřevo certifikované dle FSC v hodnotě 5,2 milionů amerických dolarů. Kromě toho konstrukce maximalizuje využití denního světla jak jen to je možné. V některých laboratořích tomu však tak není.

Výzkum jako pod denním světlem
Přísné požadavky v některých oborech vyžadovaly rozsáhlé zabránění přístupu denního světla. Proto bylo použito okolo 2.000 kancelářských svítidel MILDES LICHT V. S výkonem 1,25 wattu a 100 Luxů na jeden čtvereční metr jsou zabudovaná svítidla konfigurována a umístěna tak, aby vznikal dojem jasného světla dopadajícího střešním oknem. Pro téměř 700 výzkumníků, pracujících v „Doherty“, je nutné vytvořit takové pracovní podmínky, které budou ty nejlepší, přátelské a budou podporovat koncentraci a motivaci.

V ostatních oblastech „Doherty“ bylo využito decentních, harmonických světelných zdrojů. Výzva spočívala v tom, ohraničit světlo a stí tak, aby byla vyzdvižena plynoucí geometrie a posílen vizuální účinek organicky zformovaných dřevěných žeber. Byly použity výlučně přírodní materiály. Lineárně uspořádaná světla zdůrazňují organické tvary, které vytvářejí rovnováhu k jednoduchému, účelnému a praktickému designu laboratoří.

Zumtobel. The Light.

Čistý severský design

V půli cesty mezi zavedenými evropskými a severoamerickými vědeckými centry vyrůstá z univerzity v Reykjavíku nová špičková adresa v oblasti výzkumu a technologie. Respekt si zaslouží i architektonická koncepce. Jednotlivé fakulty jsou hvězdicově uspořádány kolem okrouhlé vstupní haly. Ve vějířovitém rozevření se stává součástí kampusu okolní pobřežní a lesní krajina. Díky tomu získávají všechny prostory nejen jedinečnou kvalitu přírodního prostředí, ale jsou i optimálně osvětleny a ohřívány denním světlem - to je nejpodstatnější aspekt životnosti budovy, v níž budou perspektivní technologie nejen žít, ale budou i náplní studia.

Pro největší část budovy navrhli projektanti stropní systém z perforovaných plechových lamel, v nichž mělo být integrováno i osvětlení. Stavebník vypsal soutěž za účelem nejlepšího splnění mnohostranných požadavků. Přesvědčivý argument společnosti Zumtobel zněl: i přes malé rozměry a při splnění všech zadání týkajících se ochrany proti oslnění mohla být účinnost svítidel T5 ve srovnání se standardními technologiemi zlepšena o více než 15 %. Umožnily to průsvitné postranní reflektory, optimalizovaný minirastr a optimální provozní teplota zdrojů. Po stránce tvaru uspěla tato svítidla svou modulovou konstrukcí, která umožnila přizpůsobení různým požadavkům na osvětlení v posluchárnách, seminárních místnostech, kancelářích, knihovnách a komunikačních prostorech. Montují se buď na nosný profil nebo jako nástěnná svítidla či ve volně zavěšená.

Pro specifické místní světelné podmínky dané dlouhou dobou nízké polohy severního slunce bylo dále vyvinuto ovládání osvětlení LUXMATE a ovládání žaluzií LITENET. Získala se tím vysoká účinnost a maximální komfort spolu s možností flexibilně a s minimálními náklady reagovat na měnící se využití ploch. Většina svítidel byla dodána s předřadníky DOD (Dimming on Demand). Při velkém počtu svítidel tak bylo možno ušetřit značné náklady.

Zumtobel. The Light.

Dynamický prostor 

Novým srdcem univerzitního kampusu École Polytechnique Féderále de Lausanne (Federální polytechnika v Lausanne) se stal pavilon podle návrhu SANAA s průsvitnými přepážkami a okrouhlými patii. Na ploše 17 000 m² spojuje velkou knihovnu, diskusní místnosti, pracovny studentů, kanceláře výzkumných pracovníků, kavárny, prvotřídní restauraci, prodejnu knih, multifunkční posluchárnu a – typické pro Švýcarsko – bankovní pobočku. Architektům, kteří byli vyznamenáni Pritzkerovou cenou, však šlo o mnohem víc než jen o nabídku funkčních místností. Novostavba má podporovat interdisciplinární výměnu mezi vědeckými pracovníky, především však má posílit pozici školy (EPFL) v globálním prostředí výzkumu.

Budova je tvořena jediným velkým prostorem, který svými volně rozptýlenými funkčními oblastmi budí dojem mimořádné otevřenosti. Dynamická topografie podlah a stropů vytváří fascinující víceúčelový prostor obsahující různě světelně laděné zóny. Strop se přitom mění nejen v závislosti na denním světle, ale také odráží zpět do místnosti umělé osvětlení. Budova je certifikována podle Minergie a z důvodu její velikosti a také podle přání SANAA na nepřímé osvětlení byla osazena svítidly s velmi vysokou účinností.

Speciálně vyvinutá svítidla byla instalována jako samostatná, nebo v kombinaci po dvou nebo třech, to umožnilo vyřešit libovolnou světelnou situaci pomocí jednotného designového prvku. Montáž s možností natočení dovoluje různé úhly pro rozptýlení světla pro odraz stropě. Z celkového počtu 282, je v mnoha svítidlech se speciálním reflektorovým systémem IOS kromě halogenové výbojky HIT 35 W integrována navíc halogenová žárovka o výkonu 100 wattů pro nouzové osvětlení. V hale a recepci navíc osvětlení doplňují stropní vestavné LED zdroje a elegantní světelné linie a vytvářejí působivé akcenty. V okrouhlých buňkách kanceláří vytvářejí příjemnou pracovní atmosféru minimalistické stojací lampy.

Zumtobel. The Light.

Škola hrou

Nové Univerzitní centrum Tomáše Bati ve Zlíně lze považovat za symbol investic města do jeho občanů a do budoucnosti, přičemž je také vhodným ztělesněním vizionářských ideálů filantropů a průmyslníků, kteří univerzitě dali jméno.

Základem nezvyklého členění budovy jsou dva obloukovité objekty, v nichž jsou umístěny čítárny, studovny a knihovna. Mezi nimi se nachází protáhlé, shora osvětlené atrium nabízející prostor pro relaxaci. Schodiště ukrytá ve věžích na obou koncích zakřivené fasády tvoří nejdůležitější vertikální spojení galerií, které probíhají po obou stranách atria a dodávají budově přehlednost a racionalitu. Tato čistá struktura a maximální míra funkčnosti, která je pro architektku Evu Jiřičnou typická, se odráží i v koncepci osvětlení.

Čisté linie budovy jsou zdůrazněny stejně čistými světelnými liniemi SLOTLIGHT, které probíhají místnostmi. Svými klidnými geometrickými formami dokázala přesvědčit i svítidla CLARIS II, často používaná při stavbě škol. V centrálním atriu jsou tato svítidla použita ve formě světelné řady o celkové délce 54 m. Díky přímému a nepřímému osvětlení se v celém prostoru vytváří rovnoměrně teplá a difúzní světelná atmosféra. V ostatních hlavních oblastech byly instalovány osvětlovací systémy SLOTLIGHT a MIREL II, s cílem doplnění světla vstupujícího z atria. Rastrová svítidla MIREL II sdružená do architektonicky výrazných světelných linií osvětlují i knihovny a počítačová pracoviště rovnoměrným neoslňujícím světlem. Zářivky zapuštěné ve stropech a stěnách jsou určené pro akcentování hran a linií podél oken a obvodů, přičemž zdůrazňují skulpturální charakter architektury. Univerzita Tomáše Bati je příkladem, který ukazuje cestu k integraci osvětlení do tvaroslovné koncepce architektury.

Zumtobel. The Light.

Výkladní skříň hudby

Výrazná novostavba Royal Northern College of Music v centru Manchesteru budí zaslouženou pozornost. Do sebe vsazené krychle tvoří monumentální geometrii, která je ve zjevném protikladu s určením budovy - s hudební lehkostí. Velmi omezená podlahová plocha byla využita zcela optimálně, a to díky tomu, že byla provedena zvuková izolace proti pouličnímu ruchu sloužící zároveň jako výkladní skříň akademie. Kromě toho budí pozornost také osvětlení ve formě dynamických barevných svítidel typu downlight, které z tohoto prostoru dělají světelný box s nápadnými barevnými změnami a tím poutají pozornost kolemjdoucích. Toto osvětlení je uvnitř doplněno systémem světelných kanálů LIGHTTOOLS se čtyřmi různými moduly: reflektorem, svítidlem downlight, liniovým svítidlem a wallwasherem.

Téměř ve všech oblastech umožňují velké plochy oken a světlíků mohutné působení denního světla. Pokud to nestačí, systém řízení osvětlení doplní umělé světlo. Spolu s přívětivými barvami a ergonomickým nábytkem jsou tak vytvořeny prostory motivující k učení: flexibilní a pohodlné, zároveň velmi úsporně využívající zdroje. Podle Craiga Jacksona (Gifford and Partners), technického poradce příslušného pro specifikace osvětlení, bylo řešení osvětlení přímo ovlivněno akusticky náročným prostředím. „Svítidla musí být stabilní a nesmějí mít žádné součásti, které by se zvukem nástrojů rezonovaly“, vysvětlil Jackson. Tato specifická výzva byla vyřešena vestavnými svítidly LIGHTFIELDS, která díky své mikropyramidální optice dodávají mimořádně rovnoměrné neoslňující světlo a tím podporují soustředění mladých talentů.

Zumtobel. The Light.

Utvoření mezníku

Nová budova Katolické univerzity v Bruggách je dominantou architektury plné rozporů. Na straně do ulice se budova ukazuje jako uzavřená s jediným oknem studijního oddělení, naproti tomu strana směřující do kampusu je mimořádně otevřená.  Díky kombinaci oceli, skla, betonu a dřeva zde vznikají vzrušující protiklady. Modulová struktura současně nabízí možnost přizpůsobení se novým požadavkům výuky i v budoucnu.

Atrium je provedeno jako trojrozměrné místo pro setkávání, se širokými stupni, otevřenými galeriemi, sedacími boxy a učebními ostrůvky. Přáním architektů bylo převážně nepřímé osvětlení celé budovy. Systém zrcadlových světlometů MIROS zde nabízí architektonicky náročné a z hlediska techniky světla optimální řešení zčásti až 10 m vysokých prostor, které je rovnoměrné a neoslňuje. Jeho teplé světlo dráždivě kontrastuje se spíše chladnou architekturou z betonu a skla. Koen De Klerck shrnuje: „Pomocí světla, a to jak funkčního tak i k vytvoření atmosféry, jsme se pokusili ještě více zvýraznit architekturu a prostředí celé budovy. Brali jsme při tom v úvahu flexibilitu a aspekty údržby."  Systém zrcadlových světlometů působí jako součást konstrukce budovy a je použit i ve dvou posluchárnách a v kavárně.

Cesta atriem vede k posluchárnám a seminárním místnostem, které jsou umístěny ve třech výrazných blocích. Učebny jsou velkoryse osvětleny vestavnými stropními svítidly MIREL. Nepřímo působící speciální osvětlovací profil zajišťuje příjemné neoslňující světlo v komunikačních a pracovních zónách.

Zumtobel. The Light.

Nejlepší hodnocení pro řešení osvětlení firmy Zumtobel

Nejmladší ukázkový projekt vysoké školy v Gentu byl navržen architekty kanceláře cv baro: Kampus Schoonmeersen skýtá vedle mnoha bytů i velké množství kavárniček a sportovní centrum vysoké školy.

Světelná lišta TECTON vybavená vysoce kvalitní komfortním rastrovým vzhledem zajišťuje příjemné světelné podmínky nejen ve třídách a posluchárnách, ale i na recepci a v knihovně. Všechny tyto prostory jsou vybaveny zavěšenými akustickými stropními ostrůvky. Z tohoto důvodu by bylo složité použít klasická vestavná svítidla, především také z hlediska tvůrčích kompromisních řešení. Jako ideální alternativa se zde jevil flexibilní systém světelných lišt TECTON. Systém nosných lišt lze stejně jako akustické stropy zavěsit, čímž se svítidla dokonale začlení do architektury.

Osvětlovací systém TECTON instalovaný na univerzitě v Gentu vytváří optimální světelné podmínky pro výuku a je také velmi efektivní.

Dalším argumentem ve prospěch svítidel TECTON je jedenáctipólová předem zapojená přípojnice: Integrovaná sběrnicová linka DALI je použita za účelem řízení svítidel v knihovně a v kavárnách v závislosti na denním světle. Výsledkem je řešení osvětlení řízené programem LUXMATE PROFESSIONAL, čímž je nepřetržitě po dobu 24 hodin denně zajištěna příjemná světelná atmosféra a současně výrazně snížena spotřeba energie. Pro co nejnižší náklady na údržbu byla vstupní oblast a pět metrů vysoká zóna chodeb vybavena systémem zrcadlových reflektorů MIROS. Použité reflektory jsou nainstalovány v dostupné výšce tak, aby mohla být časová náročnost výměny žárovky snížena na minimum.

Zcela jiná je situace v kavárně. Moderní nábytek a zelená průhledná křesla dodávají těmto prostorám hravý akcent a to i díky reflektorovému svítidlu COPA D. Velká ochranná střecha obklopující chodník mezi dvěma budovami kampusu Schoonmersen je nasvícena pomocí vysokotlakých halogenových reflektorů a svítidel určených do vlhkých prostor RAIN.

Zumtobel. The Light.

Meteorit na Manhattanu

Nová univerzitní budova společnosti Cooper Union v East Village v New Yorku se vypíná k nebi jako kovový monolit. Atraktivní architekturu nositele Pritzkerovy ceny Thoma Mayne doprovází neméně vzrušující řešení osvětlení. V denním světle se tento monolit třpytí podle počasí bíle až kovovou antracitovou šedí, v noci měkce vyzařuje světlo ze svého interiéru.

Toto dílo kalifornského tvůrce rozděluje obyvatele New Yorku, nedbá na zavedené konvence a předbíhá svou dobu. Jako známku provokace je možno chápat například výtah, který zastavuje jen ve třech z devíti nových podlaží. Tato skutečnost obrací pozornost studentů a návštěvníků ke schodišti, pokud je již dříve nepřitahlo svojí architekturou. Jako obrovský vír, stoupá budova vzhůru po všech patrech a otevírá se směrem k obloza. Velkým střešním oknem proudí denní světlo až do přízemí. V horních podlažích tak převažuje namodralé denní světlo, které se směrem dolů mísí se stále teplejším umělým světlem svítidel VIVO.

V ostatních částech budovy určuje koncepci osvětlení konkrétní funkce. Příkladně v laboratořích je použito zhruba dvakrát více světelných zdrojů než v seminárních místnostech, a to za účelem snazšího rozeznání jemných barevných nuancí a detailů. V seminárních místnostech a v některých laboratořích musela být překonána světelně technická výzva: do stropu zapuštěné osvětlovací panely byly integrovány do rovněž zapuštěných topných a chladicích prvků. Byl to obtížný úkol, se kterým autoři s ohledem na celkovou ekologickou šetrnost budovy počítali a rádi se s ním poprali. Thom Mayne tak svým návrhem vytýčil nová měřítka nejen z pohledu estetiky. Novostavba Cooper Union je na nejlepší cestě k tomu, aby se stala první univerzitní budovou v USA, která bude vyznamenána nejdůležitější světovou cenou za šetrnost k životnímu prostředí, cenou LEED Platinum.

Zumtobel. The Light.

Světlo Francie

Není mnoho míst, která jsou cele věnována architektuře a demonstrují to tak působivě, jako klasicistně moderní Palác Chaillot na Seině. V nádherném východním křídle bylo po citlivé sanaci v roce 2007 otevřeno největší centrum architektury na světě. Od té doby je v těchto reprezentačních prostorách soustředěno několik zařízení, která svedla pod jednu střechu historickou a moderní architekturu s francouzským kulturním dědictvím.

Velkolepá vstupní hala v přízemí se díky svému osvětlení prezentuje jako jasně strukturovaný prostor, který podporuje schopnost návštěvníka orientovat se a soustřeďuje vstupy do různých oblastí. Hlavní osy haly podél monumentálních sloupů vykreslují světelné linie zapuštěné do stropu. 

 

 

Ve vysokých prostorných místnostech příruční knihovny se nachází kolem 28 000 knih. Jean Francois Bodinovi se podařilo několika málo zásahy do stavební podstaty vytvořit funkční a moderní interiér knihovny. Rekonstruovaný cyklus fresek z opatství Saint Savin sur Gartempe je inscenován za pomoci jednoho speciálního svítidla: nad nástěnnými regály vrhají reflektory na bázi systému TECTON teplé světlo do valené klenby sálu o délce 40 m.

 

 

Působivá galerie architektury se rozprostírá v celém zakřiveném prostoru druhého podlaží vyprázdněného křídla budovy. Sedm velkých rotund se zdola osvětlenými stropy dodává soustředným výstavním plochám jednotné světlo, jehož intenzitu je možno podle potřeby regulovat.   

Zumtobel. The Light.